|
|
Československo - venezuelské vztahy v letech 1945 - 1968
Maternová, Simona ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Abstakt Práce analyzuje dosud prakticky neprobádané téma vztahů Československa a Venezuela v období 1945 - 1968, přičemž pozornost je věnována diplomatickým a hospodářským vztahům. Ohled je brán nejen na vliv vnitropolitické situace v zemích, ale také na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Spojených států amerických, Sovětského svazu a Kuby. Práce se opírá především o archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Národního archívu České republiky. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány v roce 1929 a po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo československé velvyslanectví v Caracasu uzavřeno. Po 2. světové válce byly znovunavázány obchodní vztahy, a byly to právě obchodní zájmy Československa, které napomohly ke vzniku vztahů diplomatických. Diplomatické vztahy byly Venezuelou přerušeny v roce 1952 za diktatury generála Marcuse Péreze Jiméneze. Po jeho svržení v roce 1958 začaly být diplomatické vztahy postupně navazovány prostřednictvím obchodních vztahů a nakonec byly normalizovány až v červnu 1968. Vývoj diplomatických vztahů ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich byla vnitropolitická situace v zemích, zatímco se Venezuela potýkala s nestabilními vládami, v Československu se k moci dostali komunisté. Venezuelu zasáhla hospodářské krize, jenž...
|
|
|
Normalizace s nomády. Československo-mongolské politické, hospodářské a kulturní vztahy v letech 1968-1984
Pokorný, Miroslav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou v době normalizace. Práce je zaměřena na období proměn vazeb mezi oběma zeměmi od tzv. pražského jara do odstavení Jumdžágína Cedenbala, předsedy vlády Mongolské lidové republiky, v roce 1984. Práce obsahuje pět kapitol, které pokrývají zahraniční politiku, ekonomické vztahy, ideologické a kulturní oblasti československo-mongolských vztahů v průběhu období normalizace. Obsah práce vychází především z primárních zdrojů: vládní delegace, dobové články, oficiální zprávy, kulturní akce a další archivní materiály. Díky těmto zdrojům bylo možné věrohodně popsat vztahy obou zemí ve výše zmíněném období.
|
|
| |
|
|
Vývoj hospodářských vztahů mezi Francií a bývalými koloniemi v období druhé koloniální říše
Rejmíš, Vojtěch ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem ekonomických vztahů mezi Francií a jejími bývalými koloniemi. Chronologicky popisuje jejich průběh od kolonizace po současnost a hledá jeho společné aspekty a rozdíly mezi jednotlivými koloniemi, případně seskupeními více kolonií. Cílem je potvrzení hypotézy, že koloniální minulost má vliv i na dnešní hospodářské vztahy, a to v různém rozsahu podle toho, jak intenzivní a soustavné tyto vztahy byly během koloniální éry. Jako analytický nástroj pro posouzení rozdílů mezi francouzsko-vietnamskými a francouzsko-africkými hospodářskými vztahy použiji gravitační model obchodu.
|
|
| |
|
|
Normalizace s nomády. Československo-mongolské politické, hospodářské a kulturní vztahy v letech 1968-1984
Pokorný, Miroslav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou v době normalizace. Práce je zaměřena na období proměn vazeb mezi oběma zeměmi od tzv. pražského jara do odstavení Jumdžágína Cedenbala, předsedy vlády Mongolské lidové republiky, v roce 1984. Práce obsahuje pět kapitol, které pokrývají zahraniční politiku, ekonomické vztahy, ideologické a kulturní oblasti československo-mongolských vztahů v průběhu období normalizace. Obsah práce vychází především z primárních zdrojů: vládní delegace, dobové články, oficiální zprávy, kulturní akce a další archivní materiály. Díky těmto zdrojům bylo možné věrohodně popsat vztahy obou zemí ve výše zmíněném období.
|
|
|
Československo - venezuelské vztahy v letech 1945 - 1968
Maternová, Simona ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Abstakt Práce analyzuje dosud prakticky neprobádané téma vztahů Československa a Venezuela v období 1945 - 1968, přičemž pozornost je věnována diplomatickým a hospodářským vztahům. Ohled je brán nejen na vliv vnitropolitické situace v zemích, ale také na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Spojených států amerických, Sovětského svazu a Kuby. Práce se opírá především o archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Národního archívu České republiky. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány v roce 1929 a po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo československé velvyslanectví v Caracasu uzavřeno. Po 2. světové válce byly znovunavázány obchodní vztahy, a byly to právě obchodní zájmy Československa, které napomohly ke vzniku vztahů diplomatických. Diplomatické vztahy byly Venezuelou přerušeny v roce 1952 za diktatury generála Marcuse Péreze Jiméneze. Po jeho svržení v roce 1958 začaly být diplomatické vztahy postupně navazovány prostřednictvím obchodních vztahů a nakonec byly normalizovány až v červnu 1968. Vývoj diplomatických vztahů ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich byla vnitropolitická situace v zemích, zatímco se Venezuela potýkala s nestabilními vládami, v Československu se k moci dostali komunisté. Venezuelu zasáhla hospodářské krize, jenž...
|
|
|
Československo-japonské mezinárodní vztahy v době první republiky
Gecko, Tomáš ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
Cílem bakalářské práce je na základě dostupné literatury, tištěných a archivních pramenů porozumět vývoji a proměnám hospodářských vztahů Československa a Japonska v období let 1918-1938, tedy v době existence prvorepublikového Československa. Důraz je kladen na analýzu institucionálního zázemí pro československý vývoz do Země vycházejícího slunce (státní i soukromé) a interpretaci bariér pro vstup na tamní trh v kontextu snah o jejich odstraňování. Metodologicky je k práci přistupováno na základě teorie mezinárodního obchodu a strukturní a institucionální analýzy, čemuž odpovídá i rozdělení textu do příslušných kapitol. Celý proces je zkoumán z úhlu pohledu prvorepublikového Československa, prameny japonské provenience nejsou použity.
|
|
|
Ekonomické důsledky rozdělení Československa v roce 1993.
Ječmeň, Tomáš ; Tóth, Andrej (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem práce je analyzovat hospodářské a politické aspekty rozpadu Československa v roce 1993 v kontextu měnové odluky a dále analyzovat její vliv na monetární ukazatele v České republice a Slovenské republice. Práce poskytuje ucelený pohled na vývoj vztahů v rámci Československa po roce 1989 a měnovou odluku v roce 1993. Nejprve je pozornost zaměřena na deskripci a analýzu hospodářských a politických vztahů mezi oběma národy, které jsou demonstrovány na ilustrativních příkladech z vývoje Československa mezi lety 1989 až 1993. Poté práce analyzuje přípravu, průběh a vliv měnové odluky na vývoj míry inflace, platební bilance, úrokové míry a devizových rezerv a následně jsou komparovány makroekonomické ukazatele obou nově vzniklých států. Práce je psána za s použitím deskripce, analýzy a komparace. Na základě analýzy lze konstatovat, že rozpadu státu již nebylo možné v roce 1993 zabránit. Dále lze usuzovat, že měnová odluka neměla bezprostřední zásadní vliv na zkoumané monetární ukazatele. Na základě komparace vybraných makroekonomických ukazatelů daných států se podařilo prokázat, že v prvních letech po rozpadu federace se ekonomika České republiky vyvíjela lépe a stabilněji. Provedení a výsledky rozdělení Československa a s tím související měnová odluka je možné považovat za podklad pro řešení aktuálních problémů např. v oblasti případného dělení společné měny v Evropské unii nebo případného rozpadu více národnostních států. Správně provedená měnová odluku v roce 1993 neměla negativní vliv na vývoj monetární veličin zkoumaných států.
|
|
|
Hospodářské vztahy Ruska a Ukrajiny
Matyásková, Kateřina ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Musiyenko, Svitlana (oponent)
Táto bakalářská práce se zabývá hospodářskými vztahy Ruska a Ukrajiny. V první kapitole je teoreticky vymezen ekonomický vývoj obou zemí od rozpadu SSSR až po současnost. Druhá kapitola se věnuje hodnocení mezinárodního obchodu těchto států. Důraz je kladen na teritoriální strukturu, komoditní strukturu a přímé zahraniční investice. Ve třetí, závěrečné kapitole se řeší krymský problém a konflikt na východě Ukrajiny. Poslední subkapitola hodnotí možný ekonomický rozvoj Ukrajiny do budoucna.
|
host ::
RSS.